Cenzura v Ďáblickém zpravodaji. A pak odměna pro dva členy redakční rady

Ďáblický zpravodaj platíme všichni. Nemá být reklamním časopisem momentálního vedení radnice, ale obecním periodikem, ve kterém mají mít prostor různé názory – včetně těch kritických.

Pravidla pro vydávání Ďáblického zpravodaje stanovují zásady jeho fungování a upravují také prostor pro názory zvolených představitelů obce. Nezveřejnění článku zastupitele Jiřího Kříže bylo v rozporu s § 4a tiskového zákona i s Pravidly pro vydávání Ďáblického zpravodaje.

Kritický článek zastupitele? Neotisknout

Zastupitel Jiří Kříž zaslal 19. srpna 2026 do redakce svůj názorový článek "Pozor na pokrytce", ve kterém kritizoval konkrétní kroky současného vedení radnice.

Dne 26. srpna zasáhl do věci přímo starosta Martin Tumpach. Redakci napsal, že text podle něj působí manipulativně a jako politická reklama, a dal podnět k jeho předložení redakční radě ke kontrole. Redakční rada následně zcela otrocky převzala právní kvalifikaci starosty: dne 28. srpna Jiří Kříž obdržel zprávu, že jeho text nebude zveřejněn, protože má jít o politickou reklamu a porušení zákona o volebních kampaních.

Jiří Kříž následně vedení městské části předžalobně vyzval ke zveřejnění článku. § 4a tiskového zákona ukládá vydavateli periodického tisku územního samosprávného celku poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, která vyjadřují názory členů zastupitelstva a týkají se daného územního samosprávného celku. V tomto případě nebyl tento prostor poskytnut a současně nebyla dodržena ani vlastní Pravidla pro vydávání Ďáblického zpravodaje.

Zakázaný článek

POZOR NA POKRYTCE

Vážení spoluobčané, předně děkuji všem voličům, že jsem mohl v posledním volebním období konat funkci zastupitele. Vzhledem k mé právnické profesi, jsem své znalosti a zkušenosti mohl uplatnit především v kontrolním výboru naší městské části. Ne se vším jsme byli spokojeni. Ačkoliv při výběru dodavatelů je třeba vybírat nízké ceny dodávek, současné vedení městské části někdy činilo objednávky bez porovnávání s konkurenčními nabídkami, výkazy výměr, nebo alespoň se zjednodušeným výpočtem k ověření ceny. Dále současná vládnoucí koalice "vyhodila" z pronajatých prostor obce Diakonii, která poskytuje sociální služby zejména seniorům, pod záminkou, že hodlá reorganizovat sociální služby v obci. Asi tušíte, že reorganizace jsme se nedočkali, ale společnost jednoho radního získala do pronájmu prostory uvolněné po Diakonii. Navzdory tomu, že městská část platí právní služby advokátní kanceláře a místostarostka má právnické vzdělání, naše městská část uzavírá smlouvy, které vykazují nedostatky, zejména neurčitost toho, co městská část vlastně smlouvou získává. Smlouvy uzavřené naší městskou částí se pak ukazují jako neplatné. Když čtu dřívější předvolební sliby současné koalice, mám pocit, že to byly spíše líbivé proklamace, než vážně míněné závazky. Jak jinak vykládat otevřenost a transparentnost, když se celá koalice houfně nedostavila na jednání zastupitelstva, svolané na den 7.2.2023, aby nemusela čelit nepříjemným otázkám nás z opozice?

Blíží se komunální volby, kde můžeme rozhodovat. Už za husitských dob u nás žili tací, kterým se staročeštinou říkalo: "Vodu kázal váno pil". Dbejme, prosím ve volbách na to, aby takových bylo, zejména ve vedení obce co nejméně.

Jiří Kříž, zastupitel

Kdo měl pravidla hlídat? Právě redakční rada

Členy redakční rady jsou RNDr. Martin Smrček, Sára Staňková a Taťjana Zapletalová. Podle pravidel má redakční rada dohlížet na jejich dodržování a vytvářet také zprávu o své činnosti. Podle našich informací redakční rada tuto zprávu po dobu svého působení nikdy nepředložila.

Právě redakční rada přitom sehrála zásadní roli při rozhodování o nezveřejnění kritického článku zastupitele.

Problematické bylo už samotné složení redakční rady

Další problém se týká samotného složení redakční rady. Pravidla pro vydávání Ďáblického zpravodaje výslovně stanoví, že řádným členem redakční rady nemá být zaměstnanec úřadu.

Taťjana Zapletalová je přitom zaměstnankyní úřadu. Podle těchto pravidel proto vůbec neměla být zvolena řádnou členkou redakční rady. Přesto byla do tříčlenné redakční rady zvolena a podílela se na její činnosti.

Vzniká tak další rozpor: na dodržování Pravidel měla dohlížet redakční rada, jejíž vlastní složení těmto Pravidlům neodpovídalo.

A potom přišla odměna

Na 27. zasedání Zastupitelstva MČ Praha-Ďáblice dne 9. září 2026 bylo přijato usnesení č. 210/26/ZMČ o peněžitých plněních osobám vykonávajícím funkce v orgánech městské části. Jeho obsahem je mimo jiné odměna 4 000 Kč pro Sáru Staňkovou a 4 000 Kč pro Martina Smrčka za jejich působení v redakční radě. Taťjana Zapletalová odměnu za činnost v redakční radě nedostala avšak byla jí přiznána částka 5 000 Kč za službu v sociální komisi.

Časová návaznost je zřejmá: po zásahu starosty byl kritický článek předán redakční radě, následně nebyl zveřejněn a krátce poté byli Sára Staňková a Martin Smrček, tedy dva ze tří členů redakční rady, finančně odměněni částkou 4 000 Kč každý a Taťjana Zapletalová odměněna částkou 5 000 Kč. Samotná tato posloupnost samozřejmě neprokazuje, že odměna byla poskytnuta za konkrétní hlasování či rozhodnutí o článku. Vyvolává však legitimní otázku, za jakou konkrétní činnost byli právě dva členové rady odměněni.

Za co přesně byla odměna?

V usnesení samozřejmě nestojí, že by šlo o "odměnu za cenzuru".

Souvislost mezi oběma událostmi ale podle nás musí být transparentně vysvětlena. Jestliže vedení městské části tvrdí, že odměna s rozhodnutím o článku nijak nesouvisela, mělo by být možné jednoduše doložit, za jakou konkrétní mimořádnou práci byla vyplacena a proč ji dostali právě dva ze tří členů redakční rady.

Stejně tak je namístě vysvětlit, jak redakční rada dlouhodobě plní svou povinnost podávat zprávu o své činnosti, pokud podle našich informací takovou zprávu nikdy nepředložila.

Zásahy do říjnového čísla

Ani příprava říjnového čísla Ďáblického zpravodaje se neobešla bez kontroverzí. Člen Rady městské části Praha-Ďáblice David Prokeš (VOLBA 2010) se bez oprávnění rozhodovat o obsahu zpravodaje pokusil úkolovat redakci, aby články Mgr. Jana Jiříčka přesunula pouze na web městské části. Cílem bylo, aby v tištěné verzi vůbec nevyšly.

Člen redakční rady Martin Smrček (kandidát VOLBA 2010) zase přepsal článek zastupitele Miloše Růžičky tak, aby z něj odstranil kritiku vedení obce. Upravený text následně zaslal redakci s pokynem, že má být otištěn v jeho verzi, ovšem s podpisem Miloše Růžičky. Čtenářům by tak byl pod jménem zastupitele předložen text, který přepsal někdo jiný.

Smrčkův postup v nás posiluje dojem, že odměna, kterou od vedení obce dostal v rozporu s pravidly, padla na úrodnou půdu.

Vedení obce si podle našeho názoru Ďáblický zpravodaj zprivatizovalo a snaží se v něm umlčet kritiku. Pokusy vyřadit kritické články z tištěného vydání a přepisovat cizí texty pod původním podpisem považujeme za otřesné praktiky, které do obecního periodika nepatří.

Kdo nakonec zaplatí důsledky?

Judikatura Nejvyššího soudu je v obdobných případech pro vydavatele obecních periodik velmi nepříznivá. Nejvyšší soud výslovně uvedl, že vydavatel není oprávněn pro účely zveřejnění hodnotit jednotlivá sdělení zastupitelů z hlediska jejich objektivity a vnitřní vyváženosti a že při nesplnění povinnosti podle § 4a tiskového zákona se zastupitel může domáhat uveřejnění doplňující informace. V obdobných sporech soudy již vydavatelům uložily odmítnuté sdělení dodatečně zveřejnit.

S ohledem na tuto judikaturu existuje velmi silný právní základ pro to, aby byl článek Jiřího Kříže nakonec zveřejněn spolu s informací o jeho dodatečném uveřejnění. Pokud bude k prosazení tohoto práva nutné soudní řízení a městská část ve sporu neuspěje, případnou náhradu nákladů řízení nebude hradit starosta ani členové redakční rady ze svého, ale Městská část Praha-Ďáblice – tedy z veřejných prostředků. Právě proto nejde jen o spor mezi zastupitelem a redakční radou; důsledky jejího postupu mohou finančně dopadnout na rozpočet nás všech.